kaple na Vřesové Studánce...

Kaple na Vřesové Studánce má šanci na obnovu

článek, který vznikl ve spolupráci se členy sdružení, je převzat z internetového týdeníku Šumperský Rej

Známé poutní a výletní místo na severozápadním svahu Červenohorského sedla Vřesová studánka, kterou v minulém století zdobila kaplička a turistická chata má znovu šanci ožít. O její obnovení usilují členové občanského sdružení Obnova kulturního dědictví údolí Desné.
Kostelík, který stával v nadmořské výšce 1290 metrů, si nechali zhotovit původní obyvatelé Sudet ve své nové domovině. „V Německu už mají postavenou starou rozhlednu z Pradědu a také dvě kaple z Vřesové Studánky. Tu novější čeká tento čtvrtek v bavorském městě nedaleko Mnichova posvěcení. Chceme se vydat právě za jejím iniciátorem. Pokud by se nám podařilo získat stavební projekt, usnadnilo by to práci,“ uvedl duchovní Milan Palkovič, jeden ze zakladatelů sdružení. Podle něj znamená obnovení Vřesové Studánky, včetně turistické chaty běh na velmi dlouhou trať.
První zmínky o poutním místě sahají do 14. století. Váže se k němu pověst o léčivé síle zdejšího pramene. Lidé zde později postavili kapli, která několikrát vyhořela, ale byla znovuobnovena. V roce 1850 dostala kamennou podobu. „Když byl u moci panovník Josef II., nechal kapli zrušit. Paradoxně se však díky tomuto kroku zachovala dvě nejcennější díla. Jednak obraz s námětem pěti ran Kristových, z nichž pryští krev, která má vykoupit šumperské měšťany. Obraz putoval po zrušení do kostela ve Velkých Losinách. Druhým dílem je pieta, kterou získala farnost v Loučné nad Desnou. Nyní se však nacházejí v olomouckém arcibiskupském depozitáři,“ poznamenal Palkovič. Kaple sloužila věřícím až do května roku 1946, kdy po zásahu bleskem vyhořela. Na místě zůstala jen chata, která na začátku osmdesátých let byla uzavřena a v roce 1988 kvůli havarijnímu stavu stržena. „Myslím si, že Vřesovou studánku znají obyvatelé Šumperka i z druhé strany hor, Jesenicka jako významné poutní místo, kterému by stálo za to navrátit duchovní rozměr,“ domnívá se velkolosinský duchovní.
Lidé, kterým nezůstávají lhostejné osudy drobných i větších památek v současné době pracují na zvelebení kaple v Pekařově z roku 1823. „Podařil se nám získat sponzorskými dary materiál a také finanční příspěvky obcí,“ uvedl další člen sdružení Martin Černohous. Práce v Pekařově začaly již loni. Tamní kapličky si všimli skauti z Prahy, kteří tábořili v nedaleké Žárové. Také letos se již zde uskutečnily dvě brigády studentů Arcibiskupského gymnázia v Kroměříži a skautů ze Šumperka. Do budoucna by zde chtěli členové občanského sdružení vytvořit expozici, přibližující historii jak kaple, tak i samotného Pekařova, proslaveného výrobou varhan a flašinetů.
Aktivity občanského sdružení podporují obce Jindřichov i Velké Losiny. „Dohodli jsme se, že budeme vzájemně spolupracovat, radit se, jak postupovat při jednotlivých opravách a tak si vzájemně co nejvíce pomoci,“ uvedl starosta Velkých Losin Miroslav Kopřiva (ČSSD) s tím, že i obec hodlá finančně přispět. Ve výsledku by se mělo zvelebit také okolí samotné kaple. Nadšence čeká obnova přilehlého starého hřbitova, oprava okolních sakrálních staveb či zpevnění lesních cest a napojení na přístupovou komunikaci z Velkých Losin. „Přejeme si, aby se tohle místo dostalo na mapy turistických tras a návštěvníci, aby se o něm více dozvěděli v informačních centrech,“ doplnil Palkovič. Podle občanského sdružení se v každé obci nachází nějaká stavba jako v Pekařově, která by si zasloužila obnovu. Mezi ně se řadí mimo jiné také památník někdejších majitelů železáren bratří Kleinů v Sobotíně, jedny z nejstarších božích muk v regionu, pocházejících z roku 1750 v Rapotíně či kaple svatého Michala.

10:36 19.05.2004, jas